Ježíš vystupuje po završení díla vykoupení na nebesa do slávy svého Otce.
Všem pak řekl: "Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, nes každého dne svůj kříž a následuj mne. Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne, zachrání jej. Jaký prospěch má člověk, který získá celý svět, ale sám sebe ztratí nebo zmaří? (Lk 9,23-25)
Dnes, 5. února, rok co rok si připomínáme mučednickou smrt sv. Agáty, panny mučednice. Podle tradice zemřela proto, že si radikálně zvolila Ježíše Krista a chtěla svůj život zasvětit Bohu. Odmítala totiž nápadníky, kteří si ji chtěli vzít za ženu. Jeden z nich, z uražené ješitnosti a pýchy, ji udal jako křesťanku římským úřadům a nakonec zemřela po krutém mučení.
Agáta nejenom slyšela o Kristu. Ona si ho zamilovala osobní láskou, životní oddaností, hlubokou úctou. Vztah s Ježíšem brala vážně. Uprostřed mučení neudělala žádný ústupek, nezapřela svého drahého Spasitele.
Pán Ježíš nám dnes říká: "Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, nes každého dne svůj kříž a následuj mne." Křesťanská askeze, zříkání se, není samoúčelným cvičením si pevné vůle. Veškerá sebezapření a posty vychází z osobního setkání s Bohem, z fascinace Kristem, z osobní oddanosti Spasiteli světa.
Každý ústupek ve svědomí, i ten "nejlehčí" hřích, je šlehnutím bičem proti Ježíši. Musíme si uvědomit, že každé naše rozhodnutí, které se stane hříchem, se v realitě odzrcadluje v konkrétní bolesti, kterou kvůli nám snášel náš Spasitel při mučení a ukřižování.
Na přímluvu Boží dívenky Agáty, zahleděni na trpícího Krista, vybírejme si dnes to, co mu učiní radost, co nás k němu ještě více přiblíží.