Milujte své nepřátele

Ježíš řekl svým učedníkům: "Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Miluj svého bližního' a měj v nenávisti svého nepřítele. Ale já vám říkám: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují. Tak budete syny svého nebeského Otce, neboť on dává vycházet svému slunci pro zlé i pro dobré a sesílá déšť spravedlivým i nespravedlivým.

Jestliže tedy milujete ty, kdo milují vás, jakou budete mít odměnu? Copak to nedělají i celníci? A jestliže pozdravujete jen své bratry, co tím děláte zvláštního? Copak to nedělají i pohané? Vy však buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec."  (Mt 5,43-48)

Povídat o duchovním životě, chodit do kostela, modlit se, vzdělávat se - to je pouze jedna stránka našeho života, ve které "sbíráme sílu". Ve svátostech a v osobní modlitbě se necháváme ovlivnit setkáním s Bohem a přímo získáváme Boží sílu. Pak je s námi Bůh v terénu, v konkrétním životě a ten prověří skutečnost naší blízkosti s Kristem.

Odpouštět nepřátelům je jeden z nejtěžších postů. Tehdy se zříkáme práva vyrovnání dluhů, které vytvářejí ti, kteří nás nemají rádi. Místo oprávněného odepření dobra, máme je dobrem zahrnovat - tak, jak to dělá Nebeský Otec nevděčným lidem.

Když někoho "nemusíme", když nás někdo otravuje a dokonce když je někdo proti nám - to je pobídka k vroucí modlitbě o dokonalou lásku. Je to zkušební kámen naší opravdové podobnosti s Ježíšem, který uprostřed urážek, poplivání, neúcty, zlořečení, výsměchu, fyzického napadání nejenom volá k Otci o odpuštění pro své nepřátele, ale dokonce je ospravedlňuje: "Vždyť nevědí, co činí".

K takovému postoji vůči našim nepřátelům potřebujeme Boží sílu. Proto chodíme do kostela, abychom se živili samotným Ježíšem v Eucharistii. Proto vyznáváme své hříchy ve svátosti smíření, abychom měli sílu odpouštět druhým. Proto svoláváme v pokoře Boží moc pro náš život, abychom byli schopni upřímně prosit za své pronásledovatele a přáli jim Boží milost.

Nejdůležitějším krokem naší pomoci těm, kteří potřebují obrácení, je naše vlastní proměna - dát co největší prostor Bohu v našem srdci.

Pane Ježíši, prosím, odpusť mi mé hříchy.

Lituji vše, čím jsem tě urazil.

Dej, ať do hloubi srdce přijímám tvé milosrdenství,

abych ho mohl rozdávat všem v neustálém odpouštění.

Vždyť ty se ke mně tak chováš. Amen.