Advent - Bůh přijímá člověka, člověk Boha

Maria řekla: "Velebí má duše Hospodina a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli, neboť shlédl na svou nepatrnou služebnici. Od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení, že mi učinil veliké věci ten, který je mocný. Jeho jméno je svaté a jeho milosrdenství trvá od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí. Mocně zasáhl svým ramenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně. Mocné sesadil z trůnu a ponížené povýšil, hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté propustil s prázdnou. Ujal se svého služebníka Izraele, pamatoval na své milosrdenství, jak slíbil našim předkům, Abrahámovi a jeho potomkům navěky." Maria zůstala u Alžběty asi tři měsíce a pak se vrátila domů. (Lk 1,46-56)

V čase zvěstování Maria obdržela od anděla Gabriela zprávu, že její příbuzná Alžběta v pokročilém věku čeká dítě. Maria nebyla zahleděná do sebe, když od Boha obdržela výsadu stát se Matkou Boží. Spěchala posloužit své příbuzné svou přítomností, podporou, pomocí v domácích pracích.

Setkání Marie a Alžběty probíhalo současně na dvou úrovních, které se vzájemně prolínaly. Lidský a božský rozměr se jakoby spontánně doplňoval. Obě ženy se těšily, že se vidí po dlouhé době. Při Mariině pozdravu se radostí pohnulo dítě v Alžbětině lůně. Alžbětino srdce zajásalo v Duchu svatém a v daru poznání Alžběta ve svém pozdravu vyznala úctu k Matce Vykupitele. Při pozdravu a lidské vzájemnosti přichází Duch svatý. Maria v Duchu svatém chválí Boha za všechno, co učinil v jejím životě.

Nezapomeňme na konci adventu a o Vánocích na opravdové setkání s nejbližšími. Ať je to setkání lidské, které v sobě nese pečeť Ducha svatého. Pokud nám někdo nabídne usmíření, prosím, neodkládejme to nikdy ani o vteřinu, bez ohledu na to, jak se cítíme. Nečekejme, až se připravíme, aby nebylo pozdě. Druhá strana by naši přípravu mohla pochopit jako odmítnutí. Darujme objetí, podání ruky, slovo přijetí i prosby o odpuštění jako gesto usmíření.

Advent je o přijetí.

Bůh přijímá hříšného člověka.

Hříšný člověk přijímá Boha a jeho odpuštění.

Hříšní lidé v Boží moci se přijímají navzájem a odpouštějí si, začínají si projevovat ztracenou lásku, učí se kráčet ve škole Ježíšova kříže. Přijímejme se ve vzájemnosti mocí přicházejícího Krista.

Pane Ježíši, odpusť mi

- když jsem nepřijal pobídku k usmíření

- když jsem svou pýchou a nafoukaností zhatil uzdravení mezilidských vztahů

- když jsem ublížil druhému, nečinil za svůj zlý skutek pokání a nesnažil se napravit škodu

- když jsem se neomluvil a nepřiznal si chybu

- když jsem neodpustil provinění bližního proti mně